Minimalismus i na talíři

Potraviny v minimalismu. Většinou toto téma je podáváno jako dilema veganství vs. karnismus (maso běžnou součástí jídelníčku), kdy je minimalismus často spojován právě s veganstvím. Jednak kvůli nižší uhlíkové stopě a jednak kvůli lehčí stravitelnosti rostlinné stravy pro tělo. Příkladem může být například blog – The Minimalist Vegan.

Já bych se na stravování chtěl ale podívat jinak. Je mi jedno jestli jíte maso, nebo ne. Osobně v mém jídelníčku maso místo nemá, ale přesvědčovat vás o správnosti svého názoru nebudu.

Plýtvání je podstatnější než druh stravy

Jestli zrovna přikusujete párek nebo okurku, je to jedno. Důležité je, abyste doma neměli dané potraviny 5 kg, kterou jste koupil ve slevě a u níž tušíte, že 4 kg z ní prostě nezvládnete sníst a vyhodíte je.

Tipnete si, kolik stravy se ročně vyhodí? Podle OSN je to až třetina všech potravin. V absolutních číslech to je 1.3 miliardy tun jídla, které se ročně vyhodí. Nejvíce plýtvá Severní Amerika, na druhém místě je Evropa. Z potravin se nejvíce plýtvá ovocem, zeleninou a  speciálně i kořenovou zeleninou. Výše zmíněných potravin se vyhodí až 45 % z celkového vypěstovaného objemu.

Přijde vám to moc? Tak to nejste určitě sami!

Jak to souvisí s minimalismem?

Strava je součástí našeho života opravdu mnohokrát denně, nemůžeme se jí zbavit, a proto bychom se jí měli snažit vyladit k co největší spokojenosti a kvalitě. Nejen rostlinná strava může pomoci zlepšit váš život a pomoci planetě. V první řadě stačí, když sami přestanete jídlem plýtvat. Stejně jako oblečení, můžete při nákupu a konzumaci potravin udělat pár věcí, které vám i vašim blízkým pomohou zlepšit a o trochu více minimalizovat váš život.

  • Jezte lokálně

Nakupujte věci od místních farmářů a producentů, ať už v malých obchodech poskytujících takové potraviny nebo přímo na trzích ve vašem městě. Zamezíte jednak ztrátám při převozech potravin, a také nebudete nakupovat přebranou „cool“ zeleninu, která vyhovuje standardům „zeleninové krásy“, zatímco na polích se bude zaorávat velké množství té „nevyhovující“.

  • Řešte kvalitu stravy

Ano, můžete si nakoupit rajčata ze Španělska za pár kaček, nebo si můžete trochu připlatit a pořídit si rajčata česká, která nebyla s největší pravděpodobností vykoupána v chloru a nedozrávala v ethylenovém plynu. Pokud byste chtěli být ještě odpovědnými zákazníky, tak doporučuji, kupujte fairtradové potraviny v takové míře, v jaké to je možné.

  • Kupujte si méně stravy, za to ale častěji

Zkuste si plánovat jídelníček, aspoň orientačně, ať nenakupujete zbytečné potraviny. Na co potáhnete pro jistotu 10 kg těstovin, když v následujících dvou týdnech nebo měsíci sníte kilo? Přemýšlejte nad tím, a nakupujte vědomě. Skočte si do obchodu radši dvakrát nebo třikrát v týdnu na pár minut, než tam strávit hodiny jednou za týden či dva.

  • Nenakupujte hladoví

V případě, že jdete nakupovat hladoví, nakoupíte toho značně více, poté hrozí vyhazování tohoto jídla. Nejspíše nakoupíte i daleko tučnější a kaloričtější jídla, které byste jinak ani nekoupili a možná budete mít problém je sníst.

  • Nepleťte si datum spotřeby a datum minimální trvanlivosti

To, že potravině projde datum minimální trvanlivosti, neznamená, že už není k jídlu. Tak je to u data spotřeby, pokud potravina překročí tento datum, nedoporučuje se její konzumace. U minimální trvanlivosti je po jejím přesažení potřeba zkontrolovat stav potraviny ale v mnoha případech lze pár dnů poté ještě konzumovat.

  • Vyhněte se slevám

Slevy jsou skvělé. Samozřejmě. Ale nakoupíte v nich značně větší množství potravin, které ve spoustě případů nebudete schopni zkonzumovat do doby, než se zkazí, a tak vlastně neušetříte. Naopak ještě proděláte.

Zkuste jídlo darovat

Víte, že máte dostatek jídla, ale nestihnete ho spotřebovat? Darujte ho, ještě, než se zkazí. Pokud bydlíte ve městě, budete to mít s příležitostmi značně jednodušší. Na vesnicích je furt lepší dát potraviny zvířatům, než je vyhazovat do popelnice. Každý rok se však můžete zúčastnit akce, která se jmenuje Národní potravinová sbírka a probíhá ve spoustě velkých obchodních domů po celé republice. Nakoupíte o trochu více a darujete to lidem, kteří to velmi ocení, jelikož každý den bojují o to, aby se dostatečně najedli.

 

3 komentáře

  1. Doplnila bych k plýtvání ještě to, že nekončí při zaplacení nákupu. K menšímu plýtvání u nás doma přispívá: 1) mít dobře uspořádané potraviny v ledničce a ve spíži (aby vše bylo vidět a na obvyklých místech), 2) neustálé sledování, co je uvařeno a pravidelné zpracovávání zbytků uvařeného jídla (do dalšího jídla, aby se to nemuselo vyhodit po 2 dnech, aby se to nezkazilo tím, že to nikdo nedá do ledničky atd.).

    Lehce bych polemizovala s tím, jak často chodit nakupovat. S dvěma malými dětmi je představa nákupu za pár minut lehce idealistická. Zvlášť, když bych měla za tři takové návštěvy nakoupit pro rodinu na celý týden :-).

  2. Tyjo, tak zeovna to nakupování mam jinak. Totálně mi vyhovuje, když si nakoupim jednou za 3 měsíce velký nákup (je to levnější, méně obalů-o to mi slo) a výrazně to šetří čas i penize :)…. a v týdnu uz jen chodím pro zeleninu a případně maso. A jídelníček planuji dopredu. Absolutní spokojenost oproti nakupování několikrát týdne ..:)

  3. Za tenhle článek děkuji nastotisíckrát. Bude nádherný, až si tohle uvědomí opravdu každý. Když du nakoupit, kolikrát mě až vyděsí, jak plné mají lidé košíky a že většina z té hromady jsou takové potraviny, které se do pár dnů zkazí. Bylo by skvělý, kdyby se lidi víc zamysleli a přestali plýtvat.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *