Dokument o minimalismu

10368820_753292844714581_4157646687170195635_oNěkteří z vás možná zaznamenali mou zprávu na facebooku, že jsem si ještě v před objednávkové době zaplatil film, který je zatím jediným filmem, který se zabývá přímo minimalismem, a za účelem přiblížit minimalismus všem, kteří se s ním ještě nesetkali.
Tento film pochází od dvojice minimalistů The Minimalists, kteří působí v USA již dlouhou dobu a jsou považování za jedny z největších propagátorů a hvězd minimalismu ve světě.

Rád bych zde napsal něco o tom filmu, a informoval vás tak o možnosti, že si film můžete za 20 dolarů zakoupit, což není tak velká částka a ukázat vám, že třeba za tu částku ten film stojí.
Tento filmový počin mě totiž nadchl a byl jsem jím velice nadšen už od počátku, co byli o něm zveřejněny první informace, až do poslední sekundy tohoto filmu. Nejvíce informací o dokumentu a i možnost zakoupit si ho, naleznete zde : http://minimalismfilm.com/
Film má snad jen jeden háček a to je to, že je v angličtině a dostupný jen s anglickými titulky. Ty české být vámi, neočekávám.
Nejsem filmový kritik a ani nemám nic z toho, že tu o tom filmu píši, snad jen to, že se myšlenka dobrého filmu bude šířit dál a podpoří se tím tvůrci.

Tak k filmu. Co se týká jeho dostupnosti, tak ho objednáte přes Vimeo pomocí své karty, pokud máte povoleny i mezinárodní transakce kartou. Je to velmi jednoduché, rychlé a bezpečné. Vimeo je známá a bezproblémová síť, co se týká video obsahu. Film je natáčen jen na území USA, kvůli tomu, že The Minimalists (Joshua Fields Millburn a Ryan Nicodemus) v USA žijí a vydali knihu, s kterou spojili své desetiměsíční turné po USA.

Film je složen z promluv o tom, co minimalismus přináší a to od lidí, kteří minimalisticky žijí, po vědce až k lidem, kteří se tím nějakým způsobem i živí(například návrhář malých domů).
Osoby, které jsou v dokumentu zobrazeny, že minimalismem žijí, tak jsou od známých až po neznámé. Hlavně ale minimalističtí blogeři jako Leo Babauta, který má několik dětí, Joshua Becker, který má dvě děti, také autorka stojící za blogem Be More With Less.

Ve filmu je také zmíněn přínos meditace, bez esoterických a jiných přídavků. Rozebírá se v něm také to, jak na nás působí reklama, až jak velký nadkonzum v dnešní době je, a to je zobrazeno i čísly.
Film je, k mé spokojenosti, oproštěn od náboženských či esoterických rozměrů minimalismu, takže je na něj pohlíženo pragmaticky a zcela z logického hlediska.

Film je dobře, dle mého, ale já nejsem filmový kritik, poskládán i z obrazového hlediska a dobře podkreslen hudbou. Dočkáte se tam také zážitky z desetiměsíčního turné po USA již výše zmíněné dvojice autorů. To s čím se potýkali, kolik lidí je na jejich cestě potkalo, a i to s čím Joshua Fields Millburn cestuje na tomto turné. Dozvíte se také, proč oni se stali minimalisty a co to pro ně znamená.

Řekl bych, že z hlediska minimalismu je to rozhodující film a kdo to s minimalismem myslí vážně, neměl by si ho nechat ujít. Navíc, je tak dobře vytvořen, že nikoho nepřesvědčuje o nutnosti být minimalistou ale poskytuje to jako zajímavou informaci pro lidi, kteří o něm dodneška neslyšeli. Takže vhodný i pro vaše blízké neminimalisty.

Continue Reading

Život bez televize

light-828547_1920

Televize
Věc, kterou v dnešní době, v naší společnosti, známe všichni. Barevná televize přišla na svět v roce 1925. V roce 2009 vlastnilo 77,5% amerických domácností minimálně dva barevné televizory. Vlastnit televizi se stalo v západním světě téměř lidským právem. Existuje také nespočet televizních kanálů a stanic, které nabízí svůj program. Když jsem psal článek o digitálních rozptýleních, tak jsem si říkal, že televizi mezi ně nezařadím. To proto, že je to tak významné téma, že si zaslouží samostatný článek.

Televize dnes neplní jen jednu funkci. V dnešní době jich plní několik různých. Od funkce vzdělávací, kterou plní pomocí dokumentárních pořadů, přes funkci informační, kterou naplňuje téměř neustálým zpravodajstvím, k funkci marketingové, pomocí všudypřítomných reklam, až po funkci zábavní, kde příkladů je opravdu velké množství.

První dvě výše zmíněné funkce jsou nejspíše v pořádku (co se týká objektivnosti některého zpravodajství, může to být pochybné, ale to není obsahem tohoto článku). Marketingová funkce se také může zdát někomu v pořádku (kromě marketérů a majitelů daných firem), stejně jako funkce zábavná. Je to o úhlu pohledu. Rád bych vás ale svým pohledem vyvedl z omylu toho, že všechny ty funkce jsou kladné či dokonce přínosné. Žádná z těchto funkcí není v televizi prospěšná a to hned z několika důvodů.

  • Prvním je to, že televize vám celkem jasně diktuje, kdy se na co dívat (podle sledovanosti pak tvoří svůj další program). Bere vám tak možnost být pány svého času.
  • Druhým důvodem, a to se týká především zpravodajství je, že vám podává jen část názorového spektra. Na internetu si za kratší čas najdete větší objem informací ze všech možných úhlu pohledů a od všech zúčastněných stran.
  • Důvod třetí je, že vám všechen obsah prokládá reklamami, nebo je přímo vkládá do vysílání, jako product placement. Můžete jakkoliv tvrdit, že jste reklamám odolní, a že se vás to přece netýká, tak si to tak maximálně můžete myslet, je to totiž lež. Reklamy jsou dělané tak, aby se jim téměř nedalo odolat a každého z nás nějaká zasáhne, ač si to třeba nechceme připustit a nebo si to ani neuvědomíme. Prostě pak při nakupování radši sáhneme po pastě jednoho druhu a nebo si vybavíme reklamu na žvýkačky, tak si je koupíme abychom je třeba jen zkusili.
  • Je tu  také důvod čtvrtý, jež se týká poslední funkce televizního vysílání a to funkce zábavní. Tento bod je snad nejvíce negativní z mého pohledu.
    Jednak zábava poskytována televizí je v přesně určený čas. Dále je to jen konzumování, které vám nic nepřináší. I hraní počítačových her má pro člověka větší přínos. Existují ale i stovky způsobů aktivní zábavy, které vám přinesou více a můžete si tu zábavu tvořit sami. Jako další negativum je potřeba zmínit kvalitu českých zábavních pořadů. Budete se bavit asi stejně dobře, když vás vezme někdo prknem po hlavě, jako když si pustíte tisící díl seriálu Ulice nebo strávíte večer sledováním pořadu Tvá tvář má známý hlas.

Výše zmíněné důvody vedli k tomu, samozřejmě sepsat tento článek, ale také k tomu, že jsem televizi přestal sledovat. Přes dva roky televizi doma nemám a ovladač jsem v ruce nedržel, navíc se k televizi nachomýtnu maximálně tak v nějaké restauraci nebo na návštěvě. Píšu tedy článek jako člověk žijící bez televizní obrazovky. Stále žiji, ač pro některé kupodivu.

Ač si někteří lidé myslí, že bez televize by byli něco méně, tak to není pravda. Nejsem nic méně ani nejsem mimo či neinformován, ani se nebavím bezduchým čučením na prázdnou zeď.

Jak fungovat bez televize?
Jednoduše. Stačí k tomu počítač a internet, který nejspíše máte, jelikož čtete tento článek.
Všechnu zábavu, informace, vzdělání i reklamy( těch někdy až moc) najdete na internetu jednodušeji.

Co s filmy?

Ty si prostě koupíte. Ještě na nich ušetříte, jelikož než nakoupíte DVD, či Blu-ray nebo digitální kopie v hodnotě třeba dvaceti tisíc, které byste dali za televizi, tak to chvíli potrvá. Navíc, ušetříte ještě za koncesionářský poplatek, který byste museli platit každý měsíc za televizi.
Největší výhodou toho však je to, že si vše pustíte/přečtete a najdete kdykoliv budete chtít a nemusíte na to koukat v osm večer, protože to jinak nejde nebo byste si to museli nahrát.

Jako bonus se naučíte si hledat lepší zábavu a tvořit si ji sami.
Jen to zkuste!
(Nebo svou závislost na TV přetavíte třeba v jinou závislost, jako já na novou závislost na čtení článků. Denně tomu věnuji klidně dobu, jakou bych se koukal na celovečerní film).

Žijete bez TV? Nebo ji máte ale nesledujete ji? Či uvažujete o tom, zbavit se jí? Podělte se o to proč, a o své další názory na toto téma.

Continue Reading

Sdílení

photo-1465711403138-162e171bb7e4

Určitě jste zažili takové to, když vyhodíte věc, a po nějaké době zjistíte, že by se vám nyní hodila. Ale nestojí za to, si ji kupovat, protože ji chcete použít jen jednou.
Nebo potřebujete použít tu věc jen jednou, dvakrát či na krátký časový úsek, ale nemáte ji a nevyplatí se vám za ní platit.
Co takhle pravidelné využívání věci třeba jednou za tři měsíce? To už se do toho vyplatí investovat? Ale co když tu věc, nemáte kam dát?

Pojďme se podívat na fenomén sdílení. (Teď nemám na myslí sdílení statusů na Facebooku – sdílet tenhle článek ovšem můžete – nebo názorů).
Mám na mysli sdílení věcí. Je to celkem praktické. Ovšem v naší zemi je k tomu tak nějak vžit odpor z dob minulých, kdy patřilo vše všem. Tak to ale není.
Sdílení věcí je celkem užitečná činnost. Vezměte si, že například sekáte trávník. Sekáte ho jednou za měsíc, dejme tomu tak 7x ročně. Váš soused ho seká 2x měsíčně, takže 14x za rok. Co kdybyste se domluvili se sousedem na tom, že mu zaplatíte část sekačky a pak si ji od něj jednou měsíčně půjčíte? Nebo, když si ji soused koupí, tak mu nabídnete na oplátku něco jiného, pokud bude tak ochotný a půjčí vám ji.

Tento přístup se vyplatí, a to hned z několika důvodů. Jednak vy ušetříte místo, za tu věc, kterou byste jinak museli někam uskladnit, když ji většinu času nepoužíváte. Dále byste museli třeba ty sekačky na ulici mít dvě, což by znamenalo více spotřebovaného materiálu na výrobu, dopravu atd.
Třetí důvod je ten, že ušetříte a čtvrtý je ten, že budete mít skvělé sousedské vztahy.
Vy si zase třeba pořídite pilu, kterou sousedovi na oplátku půjčíte a všichni tak budou spokojení.

To je postoj, když byste si chtěli něco půjčovat, ale co třeba zaujmout postoj, že vy budete půjčovat věci? Máte třeba plnou skříň knih, proč by si ostatní měli kupovat ty knihy, když vy můžete ty knihy rozpůjčovat, nebude se vám na ně prášit a vaši známí ušetří a třeba vám na oplátku poskytnou zase něco jiného.

Nemusíme vše vlastnit proto, abychom z toho měli užitek. Zkusme hledat způsoby, jak spoluvlastnit, nebo si věci navzájem půjčovat.

Teď trochu z komerčního soudku sdílení.
Pokud víte, že autem jedete jednou za půl roku navštívit vzdálené příbuzné, nebo jednou za měsíc nakoupit, nepotřebujete přece k tomu zaplatit čtyři sta tisíc za auto, které vám pak bude stát v garáži a vy budete muset ještě platit pojištění, ručení a opravy. V takovém případě můžete zkusit třeba tzv. Carsharing, který v ČR provozuje Autonapůl.

To stejné můžete udělat i s koly. Bydlíte-li ve městech, kde funguje největší český bikesharing Rekola, tak máte vyhráno. Můžete jezdit po většinu roku a nemusíte tak platit MHD a vyjde vás to levněji. Navíc se o kolo nemusíte starat a uskladňovat ho. Prostě se zaregistrujete, zaplatíte, stáhnete aplikaci do mobilu, najdete kolo a frčíte. Pak ho zase někam upíchnete a je vystaráno.
Nemusíte mít vlastní a můžete se kvalitně a ekologicky přepravovat městem.

Sdílejte! Nejen tento článek, ale také věci.

Continue Reading

Kvalita před kvantitou

omelet-1107748_1280

Věci nemají věčnou trvanlivost, tudíž jsme nuceni je jednou za čas obměnit a jít nakupovat. Ať už jsme minimalisti, nebo ne, nakupování nebo shánění věcí se nevyhne nikomu z nás. Ovšem ten čas, za který ty věci musíme vyměnit, je ovlivněn nejen tím, jak se o ně staráme ale taky o to, jak kvalitně jsou vyrobené. Protože i o „šmejd“ se můžeme dobře starat, a přesto velice rychle přestane sloužit tak, jak má.

Můžeme si koupit 10 triček, které jsou velmi levné, za 80 Kč jedno, nebo naopak, koupit si tričko kvalitní, které nás vyjde zhruba na stejnou cenu, jako všech 10 dohromady.

Co je pak výhodnější?

Říká se : „Nejsem tak bohatý, abych si mohl kupovat levné věci.“

Levné věci nejsou levné jen tak z rozmaru, někde na nich bylo ušetřeno. Otázkou je, kde to bylo?
Může to být na nepřímé ceně produktu ( o nepřímé ceně výrobku zde) nebo, asi stejně často, to může být na kvalitě. Nepřímá cena je u levného výrobku daleko vyšší, stejně, jako cena za nízkou kvalitu, která se projeví ve vaší peněžence v budoucnu.

Když si koupíte deset levných triček, tak vám zvládnout vydržet tak sezónu, když se hodně poštěstí tak dvě. Ale někdy vás opustí již po pár nošeních.
Zatímco, když investuje do kvalitního trička, můžete ho v šatníku mít i za pár let. Pokud si navíc koupíte kvalitní věc(pozor, kvalita a vysoká cena není to stejné! stejně jako to, že je to značkové, neznamená, že je to kvalitní), budete vědět, že za ní všichni dostali odpovědně zaplaceno, že bylo použito ohleduplnějších způsobů výroby vůči přírodě, i dělníkům.

Jako minimalista či minimalistka máte dvě výhody.
Váš dům či byt není plný nepotřebných krámů a vaše peněženka či bankovní konto netrpí vašimi nákupními rozmary, z kterých si donesete věci, na které pak padá prach, a nebo je na sebe vezmete jednou do roka, či je uložíte někam, co kdyby se někdy náhodou mohli hodit. Tudíž je nejspíše vaše konto plnější a díky tomu, si můžete dovolit koupit ty věci, které potřebujete, chcete a využijete, ve vyšší kvalitě. Neutratíte totiž měsíčně třeba 1000 za zbytečnosti, ale zůstanou vám. Získáváte tak příležitost investovat do kvality na rozdíl od kvantity.

Tento přístup se vyplatí, jednak finančně, poté ekologicky, také z hlediska odpovědnosti výroby a určitě se to také vyplatí z ohledu vaší spokojenosti a radosti z kvalitního a dlouhotrvajícího výrobku.

Druhou výhodou je, že víte, které věci v životě potřebujete, které chcete a nepotřebujete hromadit a nakupovat další věci, které vám k ničemu sloužit nebudou a zaberou jen místo a budete se o ně muset starat. Takže jako minimalista zjistíte, že vlastně základem není jen mít méně ale méně chtít. Chcete-li méně, tak si to méně můžete dovolit kvalitnější.

Je přece super mít kvalitní věci, na které víte, že se můžete spolehnout, víte o nich, že vám vydrží a navíc pěkně vypadají, na rozdíl od výrobků pochybné kvality, vzhledu, u kterých se budete bát, jestli ještě zítra budou fungovat.

Dejte přednost kvalitě před kvantitou!

Continue Reading

Digitální rozptýlení

technology-792180_1920

Počítače, tablety, chytré telefony nebo chytré hodinky, to vše se dnes běžně připojuje na internet. Internet je dostupný doma, ve škole, v práci ale i v lese či u moře na dovolené. Pokrok nelze zastavit, což je samozřejmě dobře, ale my bychom se na něj měli umět adaptovat a využít ho. Jak se ale správně a efektivně přizpůsobit? To se dozvíte na dalších řádcích.

Continue Reading