Život bez televize

light-828547_1920

Televize
Věc, kterou v dnešní době, v naší společnosti, známe všichni. Barevná televize přišla na svět v roce 1925. V roce 2009 vlastnilo 77,5% amerických domácností minimálně dva barevné televizory. Vlastnit televizi se stalo v západním světě téměř lidským právem. Existuje také nespočet televizních kanálů a stanic, které nabízí svůj program. Když jsem psal článek o digitálních rozptýleních, tak jsem si říkal, že televizi mezi ně nezařadím. To proto, že je to tak významné téma, že si zaslouží samostatný článek.

Televize dnes neplní jen jednu funkci. V dnešní době jich plní několik různých. Od funkce vzdělávací, kterou plní pomocí dokumentárních pořadů, přes funkci informační, kterou naplňuje téměř neustálým zpravodajstvím, k funkci marketingové, pomocí všudypřítomných reklam, až po funkci zábavní, kde příkladů je opravdu velké množství.

První dvě výše zmíněné funkce jsou nejspíše v pořádku (co se týká objektivnosti některého zpravodajství, může to být pochybné, ale to není obsahem tohoto článku). Marketingová funkce se také může zdát někomu v pořádku (kromě marketérů a majitelů daných firem), stejně jako funkce zábavná. Je to o úhlu pohledu. Rád bych vás ale svým pohledem vyvedl z omylu toho, že všechny ty funkce jsou kladné či dokonce přínosné. Žádná z těchto funkcí není v televizi prospěšná a to hned z několika důvodů.

  • Prvním je to, že televize vám celkem jasně diktuje, kdy se na co dívat (podle sledovanosti pak tvoří svůj další program). Bere vám tak možnost být pány svého času.
  • Druhým důvodem, a to se týká především zpravodajství je, že vám podává jen část názorového spektra. Na internetu si za kratší čas najdete větší objem informací ze všech možných úhlu pohledů a od všech zúčastněných stran.
  • Důvod třetí je, že vám všechen obsah prokládá reklamami, nebo je přímo vkládá do vysílání, jako product placement. Můžete jakkoliv tvrdit, že jste reklamám odolní, a že se vás to přece netýká, tak si to tak maximálně můžete myslet, je to totiž lež. Reklamy jsou dělané tak, aby se jim téměř nedalo odolat a každého z nás nějaká zasáhne, ač si to třeba nechceme připustit a nebo si to ani neuvědomíme. Prostě pak při nakupování radši sáhneme po pastě jednoho druhu a nebo si vybavíme reklamu na žvýkačky, tak si je koupíme abychom je třeba jen zkusili.
  • Je tu  také důvod čtvrtý, jež se týká poslední funkce televizního vysílání a to funkce zábavní. Tento bod je snad nejvíce negativní z mého pohledu.
    Jednak zábava poskytována televizí je v přesně určený čas. Dále je to jen konzumování, které vám nic nepřináší. I hraní počítačových her má pro člověka větší přínos. Existují ale i stovky způsobů aktivní zábavy, které vám přinesou více a můžete si tu zábavu tvořit sami. Jako další negativum je potřeba zmínit kvalitu českých zábavních pořadů. Budete se bavit asi stejně dobře, když vás vezme někdo prknem po hlavě, jako když si pustíte tisící díl seriálu Ulice nebo strávíte večer sledováním pořadu Tvá tvář má známý hlas.

Výše zmíněné důvody vedli k tomu, samozřejmě sepsat tento článek, ale také k tomu, že jsem televizi přestal sledovat. Přes dva roky televizi doma nemám a ovladač jsem v ruce nedržel, navíc se k televizi nachomýtnu maximálně tak v nějaké restauraci nebo na návštěvě. Píšu tedy článek jako člověk žijící bez televizní obrazovky. Stále žiji, ač pro některé kupodivu.

Ač si někteří lidé myslí, že bez televize by byli něco méně, tak to není pravda. Nejsem nic méně ani nejsem mimo či neinformován, ani se nebavím bezduchým čučením na prázdnou zeď.

Jak fungovat bez televize?
Jednoduše. Stačí k tomu počítač a internet, který nejspíše máte, jelikož čtete tento článek.
Všechnu zábavu, informace, vzdělání i reklamy( těch někdy až moc) najdete na internetu jednodušeji.

Co s filmy?

Ty si prostě koupíte. Ještě na nich ušetříte, jelikož než nakoupíte DVD, či Blu-ray nebo digitální kopie v hodnotě třeba dvaceti tisíc, které byste dali za televizi, tak to chvíli potrvá. Navíc, ušetříte ještě za koncesionářský poplatek, který byste museli platit každý měsíc za televizi.
Největší výhodou toho však je to, že si vše pustíte/přečtete a najdete kdykoliv budete chtít a nemusíte na to koukat v osm večer, protože to jinak nejde nebo byste si to museli nahrát.

Jako bonus se naučíte si hledat lepší zábavu a tvořit si ji sami.
Jen to zkuste!
(Nebo svou závislost na TV přetavíte třeba v jinou závislost, jako já na novou závislost na čtení článků. Denně tomu věnuji klidně dobu, jakou bych se koukal na celovečerní film).

Žijete bez TV? Nebo ji máte ale nesledujete ji? Či uvažujete o tom, zbavit se jí? Podělte se o to proč, a o své další názory na toto téma.

Continue Reading

Digitální rozptýlení

technology-792180_1920

Počítače, tablety, chytré telefony nebo chytré hodinky, to vše se dnes běžně připojuje na internet. Internet je dostupný doma, ve škole, v práci ale i v lese či u moře na dovolené. Pokrok nelze zastavit, což je samozřejmě dobře, ale my bychom se na něj měli umět adaptovat a využít ho. Jak se ale správně a efektivně přizpůsobit? To se dozvíte na dalších řádcích.

Continue Reading

Příběh věcí

farmers-1311017_1920

Všichni nakupujeme. Není to nic neobvyklého. Někdo nakupuje každý den, jiný třeba jen jednou týdně. To záleží na konkrétních potřebách a okolnostech v životě daného člověka.
Jsou tu ale podstatné věci, spojené s nakupováním, které někteří schválně opomíjí a nebo třeba některé ještě ani nenapadlo nad nimi takto přemýšlet. Pokud jste z těch, kteří se nad nakupováním nezamýšleli nějak více do hloubky, tak jako níže v tomto článku, je to v pohodě. Ale zkuste se nad tím zamyslet při čtení tohoto článku a zkuste mít tuto myšlenku v hlavě vždy, když nakupujete.

Continue Reading

Soustředěnost

Jsme generace schopná dělat mnoho věcí naráz, bez toho abychom si některou užívali….

Dinesh Kumar Biran

Dělat věci s plnou soustředěností a bez rozptylování. To je sen spousty z nás, kteří děláme více věci naráz. Dělání více věcí naráz se nazývá multi-tasking.
Myslíme si, že tím šetříme čas a stihneme tím více věcí. Je to pravda, to nepopírám.

Continue Reading

Třicetidenní seznam nákupů

Nákupy z impulsu – jdete po obchodním centru, vidíte někde slevu a říkáte si, proč si to za tu cenu nevzít?
Rychlé nákupy – uvědomíte si, že něco potřebujete a jdete hned k počítači a objednáte to?
Nákupy z závisti – sousedovo dítě má lepší telefon, než to vaše, tak jdete a koupíte mu ho? Nebo podlehnete tlaku vašeho dítěte, a pořídíte mu ho, aby se před sousedem nemusel stydět?

Stalo se vám někdy, že byste zažili některý z těchto typů nakupování a pak litovali toho, že jste to koupili? Nebo jste tak nakoupili a pak vám daná věc, popřípadě starší věc za kterou jste to vyměnili, ležela jen tak doma a prášilo se na ní? Tak si zkuste přečíst tento článek a zamezit těmto nákupním mániím do budoucna.

Continue Reading