Minimalistické prohřešky – aneb čeho mám moc

Píšu o tom, jak mít méně věcí, jak se žije s méně věcmi lépe. To vše je pravda, já tomu věřím. Podkládám to ostatně na svých přednáškách i daty a studiemi. No, ale včera jsem si přinesl tohohle pichlavého krasavce domů z Ekofilmu.

Přivedlo mě to k tomu, že napíšu krátký článek o věcech, kterých nemám zrovna málo. Rozdělil bych je do dvou skupin. Nemám jich málo, protože mi přináší hodnotu do života, radost a bez nich si to neumím představit.

Jednou kategorií, jak už můžete uhádnout podle tohoto kaktusu, jsou květiny. Tvoří tak 1/3 až 1/2 všeho, co mi zabírá místo v mém pokoji.  Druhou kategorií jsou knihy, kde se jejich počet pohybuje kolem 80. Troufl bych si říct, že jich mám více na počet, než oblečení.

Proč mám tolik květin?

Nikdy nebylo mým primárním záměrem mít v pokoji dva obří banánovníky, kde každý má na šířku něco okolo dvou metrů… A spoustu dalších kytek.

Přišlo to tak nějak samo, doma jsme měli vždy spoustu květin a tak se nějaké objevily i u mě. Postupem času se mi začaly líbit a teď si život bez zelené plochy v obytném prostoru neumím ani představit.

Asi tři roky zpátky jsem si začal různé květiny i sázet, každý rok jsem měl okno plné bylin. Letos jsem se rozhodl zrýt kus zahrady a zasít tam pestrý výběr kvetoucích květin, abych je mohl nosit na rande a na oslavy. Ušetřil jsem tak trochu naši planetu, protože nemuselo několik desítek květin cestovat z Dánska letadlem, jen kvůli mně.

Jako bonus jsem si letos také zapsal na univerzitě kurz aranžování a floristiky, abych tuto svou zálibu ještě podtrhl a rozšížil si tak možnosti, jak je využívat.

Takže květiny se staly součástí mého života a asi ho jen tak neopustí. Přináší mi totiž potěšení a radost. Tohle je tedy jedna ze dvou oblastí, v které u mě rozhodně malý počet věcí nenajdete.

Jedna z mých polic s knihami

Proč mám tolik papírových knih?

Mohli byste (právem) namítnout, proč hromadím takové množství knih, když u ostatních minimalistů vidíte, jak doporučují čtečky a chválí si jejich používání.

Je to jednoduché. Stejně jako s květinami, jsem vyrostl s knihami. Vždy jsem měl v ruce papírovou knihu, před spaním jsem si dlouhé roky vždy četl. Zkrátka jsem se s nimi sžil.

Pocit papírové knihy nejde nahradit, jejich vůně, to, že ji táhnete vždy sebou v tašce nebo batohu. To, že se vám ohnou rožky, odrbe vazba, řazení knih v polici. To vše je součástí toho mít a číst knihy. To se čtečkou nejde zažít.

Mít a číst knihy pro mě nemá jen tu praktickou hodnotu, získávání informací. Je v tom i ten další rozměr čtenářství. Být čtenářem, prožívat vše, co s tím souvisí, nikoliv jen vytáhnout čtečku, zmáčknout tlačítko a číst.

Je v tom částečně nostalgie, částečně hrdost, hrdost z toho, že mohu být čtenářem. Vidím v tom také jistou praktičnost, označovat si pasáže v knihách nálepkami, kdykoliv vstát a vytáhnout knihu z police a najít si v ní danou pasáž, nebo si ji moct přečíst znovu a znovu, kdekoliv, kdykoliv, i při dlouhé době bez elektřiny.

Jde toho namítat mnoho, ale tohle je oblast, která u mě nikdy nebude minimalizována. Nepřineslo by mi to radost, užitek ani hodnotu, nedokážu zkrátka mít jen 1 nebo 2 knihy.

Jsem stále minimalistou?

Já si stojím za tím, že ano. Minimalismus, tak jak o něm totiž celou dobu píšu a mluvím, není jeden správný. Neexistuje jen jeden konkrétní. Minimalismus je individuální nástroj pro to, jak žít plnohodnotný, naplněný a šťastný život.

Pokud vám, nebo mně, věci hodnotu přinášejí, dělají vám radost a pravidelně je využíváte, mají ve vašem životě pevné místo a dělají vás tím, kým jste, tak se jich nezbavujte. Pro někoho to může být sbírka známek, pro jiného 5 kol v jeho sklepě. Pro mě to jsou knihy a květiny.

Jak říkala Aneta z Za málem na našem minimalistickém festivalu Stačí málo: “Každý minimalista má nějakou slabost.”

Samozřejmě tyto mé “slabosti” nejsou bez hranic. Nechci vlastnit 4000 knih a mít tak kvůli nim vlastní místnost. To mi smysl nedává. Stejně jako nechci mít v domě jen uličku, která by byla obklopena hromadou květin a já se jimi každý den musel prodírat. Den za dnem se snažím hledat rozumnou hladinu i těchto předmětů, tak, aby mi přinášely hodnotu, nestály mě zbytečně moc času ale ani aby mi nechyběly.

3 komentáře

  1. Intelektuál. Samé odborné knihy, žádná beletrie. Snad se najde na jiné polici 😊 Ani nevíte, jak Vám rozumím. U mě to vypadá podobně, jen místo banánovníků mám dva kávovníky. Pak spoustu sukulentů, orchidejí, bromélie, kaktusy. I moje vášeň pro knihy je podobná. Žel knihovny jsou plné. Budu je muset probrat a s některými knihami se rozloučit, aby udělaly místo novým. V knihovně máme regál čtenáři čtenářům nebo je odnesu do knihbudek v okolí. Nechám si jen perly, které jsou pro mě srdeční záležitostí.

    1. Vyfotil jsem zrovna polici, která obsahuje jen rozvojovou a sociologickou literaturu. Ve vyšší polici je Terry Pratchett a i nějaké klasiky jako Otec Goriot, nějaký Čapek a další… Ale obecně moc tuto literaturu nečtu. Pokud nečtu odbornou literaturu, čtu převážně fantasy literaturu a to hlavně Terryho Pratchetta. Ale i tak je to poměr tak 10:1.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.