Rok se s rokem sešel a my opět vstupujeme do nového roku, tentokrát do třetí dekády dvacátého prvního století. Oproti ostatním obdobím v historii nyní žijeme v prostoru, ve kterém jsme zahlceni neskutečným množstvím informací. Více než když dříve se potýkáme s efektem FOMO. Neustále je něco nového, všude se objevují tisíce nových článků, tisíce nových knih (ročně v ČR až 14 tisíc titulů). Co z toho nepřeberného množství ale vybrat?
Minimalistické prohřešky – aneb čeho mám moc
Píšu o tom, jak mít méně věcí, jak se žije s méně věcmi lépe. To vše je pravda, já tomu věřím. Podkládám to ostatně na svých přednáškách i daty a studiemi. No, ale včera jsem si přinesl tohohle pichlavého krasavce domů z Ekofilmu.
Ve víru sítí z pohledu minimalismu
Právě třeba omezení používání sociálních sítí vám ten čas může přinést. Často si totiž ani neuvědomíme kolik času na nich strávíme, když to je sem tam nějaká ta minutka během všemožných činností. O tom, co sociální sítě berou a jak efektivněji s nimi pracovat se dozvíte právě v tomto článku.
O knize: Životní úklid
Sdílení

Určitě jste zažili takové to, když vyhodíte věc, a po nějaké době zjistíte, že by se vám nyní hodila. Ale nestojí za to, si ji kupovat, protože ji chcete použít jen jednou.
Nebo potřebujete použít tu věc jen jednou, dvakrát či na krátký časový úsek, ale nemáte ji a nevyplatí se vám za ní platit.
Co takhle pravidelné využívání věci třeba jednou za tři měsíce? To už se do toho vyplatí investovat? Ale co když tu věc, nemáte kam dát?
Pojďme se podívat na fenomén sdílení. (Teď nemám na myslí sdílení statusů na Facebooku – sdílet tenhle článek ovšem můžete – nebo názorů).
Mám na mysli sdílení věcí. Je to celkem praktické. Ovšem v naší zemi je k tomu tak nějak vžit odpor z dob minulých, kdy patřilo vše všem. Tak to ale není.
Sdílení věcí je celkem užitečná činnost. Vezměte si, že například sekáte trávník. Sekáte ho jednou za měsíc, dejme tomu tak 7x ročně. Váš soused ho seká 2x měsíčně, takže 14x za rok. Co kdybyste se domluvili se sousedem na tom, že mu zaplatíte část sekačky a pak si ji od něj jednou měsíčně půjčíte? Nebo, když si ji soused koupí, tak mu nabídnete na oplátku něco jiného, pokud bude tak ochotný a půjčí vám ji.
Tento přístup se vyplatí, a to hned z několika důvodů. Jednak vy ušetříte místo, za tu věc, kterou byste jinak museli někam uskladnit, když ji většinu času nepoužíváte. Dále byste museli třeba ty sekačky na ulici mít dvě, což by znamenalo více spotřebovaného materiálu na výrobu, dopravu atd.
Třetí důvod je ten, že ušetříte a čtvrtý je ten, že budete mít skvělé sousedské vztahy.
Vy si zase třeba pořídite pilu, kterou sousedovi na oplátku půjčíte a všichni tak budou spokojení.
To je postoj, když byste si chtěli něco půjčovat, ale co třeba zaujmout postoj, že vy budete půjčovat věci? Máte třeba plnou skříň knih, proč by si ostatní měli kupovat ty knihy, když vy můžete ty knihy rozpůjčovat, nebude se vám na ně prášit a vaši známí ušetří a třeba vám na oplátku poskytnou zase něco jiného.
Nemusíme vše vlastnit proto, abychom z toho měli užitek. Zkusme hledat způsoby, jak spoluvlastnit, nebo si věci navzájem půjčovat.
Teď trochu z komerčního soudku sdílení.
Pokud víte, že autem jedete jednou za půl roku navštívit vzdálené příbuzné, nebo jednou za měsíc nakoupit, nepotřebujete přece k tomu zaplatit čtyři sta tisíc za auto, které vám pak bude stát v garáži a vy budete muset ještě platit pojištění, ručení a opravy. V takovém případě můžete zkusit třeba tzv. Carsharing, který v ČR provozuje Autonapůl.
To stejné můžete udělat i s koly. Bydlíte-li ve městech, kde funguje největší český bikesharing Rekola, tak máte vyhráno. Můžete jezdit po většinu roku a nemusíte tak platit MHD a vyjde vás to levněji. Navíc se o kolo nemusíte starat a uskladňovat ho. Prostě se zaregistrujete, zaplatíte, stáhnete aplikaci do mobilu, najdete kolo a frčíte. Pak ho zase někam upíchnete a je vystaráno.
Nemusíte mít vlastní a můžete se kvalitně a ekologicky přepravovat městem.
Sdílejte! Nejen tento článek, ale také věci.